15-Dlouhá cesta

8. října 2016 v 20:56 | Dark Shadow |  Príbeh
Dark Shadow
"Nejako, mi vyhladlo čo máme na večeru"
,,No všechny zásoby jsme už snědli, takže to vypadá na lov." usměje se Grindek.
,,Myslím, že Blackovci vědí kde jsme, takže navrhuji abychom šli a při cestě sem tam ulovili nějakého Jackalopa." navrhnu a čekám na odpověď ostatních. Naštěstí nemusím čekat dlouho, protože všichni kývnou (Cailean kývá hlavou jako ty plastové postavičky co si máš dát do auta) a jdou hlouběji do lesa. Znám Blackovce a vím, že jsou to dobří stopaři.
Hustým lesem jdeme asi dvě hodiny a naštěstí jsme všichni byli dostatečně najedení. Jackalopů tu bylo nespočet, takže jsme si dali i svačinku. Už se začalo pomalu stmívat a v tlapkách jsem měla strašné křeče. Koukla jsem na ostatní vlky a vypadali dost vyčerpaně. Hlavy měli sklopený a sem tam někdo narazil do stromu nebo zakopnul o šutr. Pomalu jsem zavírala oči z ospalosti. Málem jsem usla při chůzi, ale vzbudila mě velká rána do hlavy. Spadnu a překulím se na zadá, vypláznu jazyk a dělám mrtvolu. Nemám k tomu daleko. Zase strom...
,,To je už po dvacátý, Dark..." ozve se nademnou Cailean a má co dělat aby udržel rovnováhu. Tlapkou se chytnu za čumák a vydám divný pisklavý zvuk. Naštěstí se nevysmrkám do tlapky. Chvíli se na trávě převaluju a pak se rozhodnu zvednout.
,,Cailean prosím neříkej mi Dark. Jenom prostě Shadow. Nechci mít jméno jako Alfa Blackovců lord Dark." řeknu a on mě tlapkou po hlavě potlapkne.
,,No problem, Shadow." usměje se a jde dál. Já se pomaličku za ním ploužím jako nějaký zombie vlk.
Po pár minutách se ozve Mirino: ,,Asi bychom si měli dát přestávku." Na to všichni doslova spadnou do trávy jako domino, včetně mě. Normálně bych se tomu zasmála, ale teď jsem byla natolik unavená, že jsem sotva vzdychla.
,,Bolí mě celý vlk!" zašeptá Ayra, ale já ji přesto slyším.
,,Taky jsi narážela do stromů?" zeptám se
,,Jo. Asi po dvaceti pěti jsem to přestala počítat..." řekne a přetočí se na bok. Zvednu se a pomalu se ploužím k Ayre. Ta mě nechápavě pozoruje. Tlapku jí dám na srdce, nadechnu se a zavřu oči. Mírně zatlačím na srdce a moje tlapka mě začne nepříjemně brnět. Tohle jsem nezkoušela už hodně dlouho. Nadzvedla jsem hlavu k obloze. Moje tlapka začala světle modře zářit a zář pohltila místo kde má být srdce. Cítila jsem jeho silný tlukot. Po chvilce tlapku odendám z hrudi, pomalu otevřu oči a pozoruji trochu vyděšenou Ayru. Po chvilce civění na mě se zvedne a tlapkami dupe do země. Usměje se a pak začne poskakovat po lese jako nějaký zajíc. A... Párkrát narazí do stromů... ,,Ja-jak jsi to udělala? Cítím se zdravá jako nikdy před tím!"
,,Menší dar od narození." odvětím
,,Hej já taky potřebuju vyléčit!" ozve se někdo za mnou. Otočím se a všichni na mě udiveně civí neschopni slova.
,,Ty-ty umíš léčit?! Proč jsi nám to neřekla?" zeptá se Angel a přijde blíž ke mně.
,,Nemám na to úplně nejlepší vzpomínky..." posmutním, sklopím uši a trochu zavrčím. Není to Angel, ale na ošklivé nezapomenutelné vzpomínky.
,,Odkud vlastně pocházíš? Nevíme o tobě skoro nic." kouknu na Angel, ale můj smutný výraz stále nezmizel.
,,Myslím, že na to ještě není ča-"
,,Blackovci!" vykřikne z ničeho Dann (Dastior) až se z toho leknu.
,,Cože?"
,,Bla-Blackovci... Jsou tu!" řekne vystrašeně a rozhlíží se na všechny strany. Tohle není dobrý. ,,Dokážu vycít jejich auru. Nevím jak, ale dokážu.
,,Víš to určitě?"
,,Jo!" nastane nepříjemné ticho před bouřkou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama